16. 10. 2026
Doba čtení: 4 minuty
Zimní příprava: žhavení (diesel), zapalování (benzín) – svíčky, cívky, relé
Když otočíte klíčkem a startér motor svižně roztočí, ale ten přesto nenaskočí, první podezření často padne na baterii. V té to ale nebude. Pokud má startér dostatek síly na otáčivý pohyb, problém se skrývá jinde. U naftového motoru bývá příčinou často žhavení, u benzínového zapalování. Co se tedy vyplatí zkontrolovat dříve, než přijdou první mrazy?
Auta s dieselovým motorem
Naftový motor nepoužívá zapalovací svíčky. Palivo se zapálí samo, když ho vstřikovač vstříkne do vzduchu, který se kompresí ve válci zahřeje. V létě to funguje bez problémů, ale v mrazu studené stěny válců, písty a ventily odebírají vzduchu teplo. Podmínky pro zapálení paliva jsou proto horší – vzduch nedosáhne potřebné zápalné teploty a nafta se nevznítí. Chybějící teplo dodají žhavicí svíčky, které fungují podobně jako malý ponorný ohřívač přímo ve spalovacím prostoru.
Motory s přímým vstřikováním startují za studena téměř okamžitě a předžhavení potřebují jen při opravdu nízkých teplotách. Úloha žhavičů se však rozšířila. Po nastartování jsou několik minut v provozu, aby motor běžel plynuleji a měl nižší emise. Některé se zapínají i u zahřátého motoru, například při dlouhém sjezdu z kopce, aby motor nevychladl. Při brzdění motorem z dlouhého kopce se dodávka paliva přeruší, ale motorem proudí studený vzduch, který spalovací prostor ochlazuje. Řídicí jednotka může žhaviče zapnout, aby udržela optimální teplotu ve válcích.
Zvyšováním teploty ve spalovacím prostoru pomáhají také při regeneraci filtru pevných částic. Pokud žhavení v autě s DPF nefunguje správně, filtr se může zanášet sazemi, až ho bude nutné vyměnit. Levný díl tak může způsobit drahou opravu.
Kontrolka žhavení (ve tvaru spirály)
Žlutá kontrolka se symbolem spirály se po zapnutí zapalování rozsvítí a svítí, dokud se žhavicí svíčky nezahřejí na potřebnou teplotu. Motor startujte až po jejím zhasnutí. V silném mrazu můžete předžhavení dokonce zopakovat dvakrát až třikrát (vypnout a znovu zapnout klíček). Naopak v létě se kontrolka žhavení možná ani nerozsvítí, protože motor je teplý.
Pokud kontrolka bliká nebo svítí i po nastartování, systém hlásí poruchu. Příčinou však nemusí být jen samotný žhavič. Žhavení řídí elektronická jednotka nebo relé, proud ke žhavičům vede kabeláž s konektory, které mohou zkorodovat, a systém se rozhoduje také podle snímačů teploty chladicí kapaliny či nasávaného vzduchu.
Špatný snímač tak dokáže žhavení zmást. Vymazání chybového kódu diagnostikou bez odstranění skutečné příčiny nepomůže, kontrolka se dříve či později vrátí
Jak poznat slabé žhavení
Typickými příznaky jsou:
-
dlouhé startování za studena,
-
bílý kouř z výfuku po startu,
-
nepravidelný chod studeného motoru,
-
slabší výkon, dokud se motor nezahřeje.
Výrobci neurčují povinný interval výměny, protože jejich životnost závisí hlavně na počtu cyklů žhavení. Auto, které jezdí hlavně krátké trasy po městě, opotřebuje svíčky rychleji než to, které jezdí převážně po dálnici. Odhady výrobců dílů se proto liší, od zhruba 80 000 až po více než 150 000 kilometrů. Nejjistější je nechat si systém před zimou zkontrolovat v servisu. Technik přečte chybové kódy, multimetrem změří odpor jednotlivých svíček a prověří řídicí jednotku i relé.
Auta s benzínovým motorem
Benzínový motor zapaluje směs jiskrou. Ve studeném vzduchu se směs hůře zapaluje a k přeskočení jiskry mezi elektrodami je potřeba vyšší napětí. Opotřebované elektrody navíc zvětšují vzdálenost, kterou musí jiskra překonat, takže svíčka může mít v zimě se spolehlivým zapálením směsi problém.
Na slabé svíčky ukazují dvě situace. Motor se točí normální rychlostí, ale nechytne, případně naskočí, první minuty vynechává a běží nepravidelně a když se zahřeje, uklidní se. Pokud startér točí svižně, baterie viníkem nebude.
Pokud svíčky nejsou nové nebo nevíte, kdy se měnily, jejich výměna je logický krok. Časté krátké jízdy jim také neprospívají. Svíčky nedosáhnou provozní teploty, na elektrodách se usazuje karbon a k vytvoření jiskry je pak třeba ještě vyšší napětí.
Vyšší napětí znamená vyšší zátěž pro zapalovací cívku. Když cívka nemá kam energii uvolnit, přemění se v ní na teplo, které zkracuje její životnost. Pokud vynechávání přetrvává i po výměně svíček a opakovaně se týká jednoho válce, na řadě je cívka. Při kontrole je třeba si všímat prasklin na těle cívky a gumových koncovkách, koroze na konektorech a tmavé čáry na bílém izolátoru svíčky, která prozrazuje únik proudu.
Baterie jako společný jmenovatel
Žhavení u dieselu i zapalování u benzínu jsou plně závislé na elektřině. Problém je, že při −18 °C dokáže i plně nabitý akumulátor odevzdat jen přibližně 40 % svého běžného výkonu. Žhavicí svíčky přitom potřebují obrovský proud a pokud je baterie slabá, nedokáže je dostatečně rozžhavit a startér zároveň ztrácí sílu k roztočení motoru.
Klidové napětí při vypnutém motoru by mělo být alespoň 12,6 V. Svorky je třeba očistit od oxidů, zkontrolovat dotažení a baterii starší než tři až čtyři roky nechat v servisu prověřit zátěžovým testerem.
Jak startovat v mrazu
Před startem vypněte světla, topení, vyhřívání sedadel i rádio, aby veškerá energie šla do startéru. U manuální převodovky sešlápněte spojku a startér nechte točit nejvýše deset sekund. Pokud motor nenaskočí, počkejte 30 až 60 sekund, aby si baterie odpočinula a startér vychladl. U naftového motoru vždy počkejte, dokud nezhasne kontrolka žhavení.
Tip: Přečtěte si, jak nastartovat auto pomocí kabelů v našem článku.